Víte, že přes vyhledávání najdete i pobočky?
Stačí zadat město nebo adresu.
Bezprecedentní šok, který COVID-19 uštědřil všem ekonomikám, Česka nevyjímaje, se jen obtížně zachycuje v modelech a prognózách, které předpokládají „standardní“ vývoj.
Ekonomiky světa jsou bojem proti šíření virové pandemie ochromené, výrobní řetězce zpřetrhané a doprava zboží a osob přerušená či dokonce zastavená. „Předstihové ukazatele, ze kterých mimochodem i Index Exportu vychází, padají strmě dolů a z dalšího vývoje je jasné, že pádům není zdaleka konec. Proto je, vzhledem ke značné nejistotě a předpokládanému dalšímu zhoršení ekonomické situace, než se šíření viru dostane pod kontrolu a začne ustupovat, vypovídající hodnota Indexu Exportu, jako jakékoliv jiné proměnné, velmi nízká,“ upozorňuje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Čtvrtletní průzkum mezi exportéry provedený na začátku dubna však vysílá varovný signál: hrozí bezprecedentní propad exportu a zahraničněobchodních aktivit obecně.
„Zprávy z průmyslu za minulý měsíc říkají, že řada firem, pokud zcela nezastavila výrobu, tak ji musela významně, a to o desítky procent omezit, protože jim chybějí nejenom zakázky, ale zejména dělníci, kteří buď ošetřují člena rodiny, nebo čerpají nemocenské dávky. Nejdůležitější však je, že motor českého exportu, automobilový průmysl, se zastavil a zatím objektivně nelze ani očekávat, že prodej osobních automobilů u nás i v celém světě se do pololetí dostane do normálu“, dodává Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů.
Pravidelně jednou za tři měsíce provádí Raiffeisenbank ve spolupráci s Asociací exportérů šetření mezi českými vývozci. V rámci šetření vývozci odpovídají na dvě otázky: „Jak hodnotíte současnou úroveň exportu Vaší společnosti ve srovnání s obdobím před 3 měsíci?“ a „Jaký očekáváte vývoj exportu Vaší společnosti za následující 3 měsíce ve srovnání s dneškem?“ Respondenti pokaždé vybírají ze škály 0-100.
V tak výjimečné situaci, v jaké se nyní nacházíme, jsou průzkumy “z terénu“ ještě významnější. Čeští exportéři v průzkumu provedeném na počátku dubna, tj. v době národní karantény a mimořádného stavu, již pociťovali strmý pád exportu. Vyhlídky na druhé čtvrtletní (tj. tři měsíce dopředu) jsou podobně katastrofické. „Není se čemu divit. Ekonomice jako živému organismu nyní fungují jen základní životní funkce, ostatní je vypnuto“, vysvětluje Helena Horská a doplňuje, že: „záchranné a protikrizové balíčky přijímané všude ve světě, Česka nevyjímaje, v lepším případě jen zmírní škody. Ztráty obchodních a výrobních příležitostí, zaměstnanosti, produkce atd. jsou s ohledem na přijatá preventivní opatření nevyhnutelné.“
Ke standardní části šetření jsme tentokrát zařadili i otázky týkající se dopadu koronaviru na české exportéry a jejich názor na přislíbenou státní pomoc.
Pandemie koronaviru zasáhla 64 % dotázaných exportérů: 59 % negativně a jen 5 % pozitivně. Zhruba třetina (přesně 37 %) nemusela do prvního dubnového týdne omezit své podnikání. Čtvrtina exportérů jede ale na čtvrtinový výkon, 15 % na poloviční a 17 % na tříčtvrtinový. Pro exportéry je samozřejmě důležitý pohyb zboží a osob přes hranice státu. Proto také zavedená opatření na hranicích způsobují problémy třem čtvrtinám (přesně 78 %) z nich, 29 % ze všech dokonce výrazné. Jen jedna pětina exportérů v opatřeních na hranicích nevidí problém. Naopak 2 % z nich muselo kvůli tomu přerušit svou činnost.
Více než tři čtvrtiny exportérů (78 %) vítají pomoc státu. Ale 61 % exportérů je sice ráda za nabízenou státní pomoc, ale nepovažuje ji za systémovou. 22 % si dokonce myslí, že je nedostatečná. To možná vysvětluje i fakt, že „jen“ 59 % exportérů se chystá využít státní pomoc. 34 % respondentů se bude snažit zvládnout situaci sami, bez finanční podpory. 7 % žádné finanční potíže nemá a pomoci nevyužije. Naopak 64 % exportérů, kteří se chystají požádat o pomoc, využije 2 z nabízených variant pomoci, jen 3 % všechny tři (odklad splátek, zvýhodněný úvěr a jiná finanční pomoc).
Extrémní nejistota se také promítá do odpovědi na otázku „Kdy čekáte návrat do normálního stavu?“. 90 % exportérů předpokládá návrat do normálu nejpozději do jednoho roku, ale jen necelá polovina z nich během 2-6 měsíců,“ zdůrazňuje na závěr Horská.