Okénko Heleny Horské: Pavel Kysilka - Česká koruna je odsouzena k posilování

Thu Apr 26 00:00:00 CEST 2018

Jaká je budoucnost české koruny? Nad touto i dalšími otázkami se zamýšlí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská s ekonomem Pavlem Kysilkou.

Podle českého ekonoma Pavla Kysilky je Slovensko příkladem země, ve které mohou lidé žít bez eura i s eurem. „Obojí funguje, ale obojímu se musíme přizpůsobit. Kdybychom v Česku chtěli euro, tak musíme dělat trochu jinou fiskální politiku, než děláme dnes. V situaci, kdy se ekonomice daří, bychom například měli vytvářet přebytky. Naší ekonomice se daří, ale my přebytky nevytváříme,“ říká Pavel Kysilka, zakladatel 6D Academy a bývalý viceguvernér České národní banky.

Asi každý ekonom má nějaký názor na férový kurz koruny a její budoucí vývoj. Jaký je názor ekonoma Pavla Kysilky?“ sonduje hlavní analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Odpověď je jednoznačná. V tržní ekonomice je férovým kurzem jedině ten, který vytváří trh, procesy v ekonomice a jak nás vnímá celý svět. „Nikdy korunu nevytrhneme z toho, že je součástí světových finančních, konkrétně devizových, trhů. To musíme respektovat,“ poznamenává Kysilka. Zároveň předpovídá, že česká koruna je odsouzena k posilování. Mohou sice nastat určité peripetie, protože koruna podléhá náladám a výkyvům, ale trend je jasný.

Koruna bude podle Kysilky sílit dlouhodobě. Klíčové je neudělat dramatické chyby v rozpočtových politikách a v měnové politice. „Tam si myslím, že chyba nehrozí,“ poznamenává ekonom. V posilování koruny však hraje roli i to, zda se podaří zdržovat konkurenceschopnost české ekonomiky, což není zadarmo.

Otázkou podle Pavla Kysilky je, zda českou korunu v budoucnu nahradí euro. Silné slovo v tomto duelu hrají podle něj dva důležité faktory. Nelze ignorovat vzestup podpory pro zavedení eura ze strany českého průmyslu, který je pilířem české ekonomiky. Na druhou stranu se však eurozóna potýká s problémy, které se projevily při krizi i po krizi. Tato skutečnost vedla k tomu, že podpora české veřejnosti pro zavedení eura dramaticky poklesla. „Ta je dnes na nějakých 23, nebo 24 procentech, což je nebývale nízké číslo. Nezávidím politikům vážit tyto dva faktory – dát více na hlas ekonomických subjektů, firem a exportérů, nebo se nechat vést hlasem lidu,“ míní Kysilka