Třetina Čechů si spoří na důchod nebo budoucnost. Nejvíce peněz ale stále drží na spořicích účtechRaiffeisenbank a změnila výhled na pozitivní

Pravidelně si peníze odkládá 58 % Čechů. Nejčastěji jde o částky do 5 000 korun měsíčně, vyšší sumy nad 10 000 korun si zvládá pravidelně spořit 5 % Čechů. Vedle pravidelného spoření si 63 % lidí v posledním roce dokázalo odložit peníze také jednorázově nebo nepravidelně. Nejčastěji šlo o částky do 10 000 korun.

„Data ukazují, že Češi potřebu finanční rezervy a dlouhodobého zajištění vnímají. Důležité ale je rozlišovat mezi penězi, které mají být rychle dostupné pro nenadálé situace, a prostředky, které mají pracovat dlouhodobě. Právě u dlouhého horizontu, například při přípravě na stáří, může dávat smysl využívat i nástroje, které umožňují systematičtější zhodnocování peněz,“ říká Tereza Kaiseršotová, tisková mluvčí Raiffeisenbank.

Největší část úspor mají spořící Češi nejčastěji na spořicím účtu, a to v 51 % případů. Pětina má největší část úspor uloženou v investicích, jako jsou fondy, akcie nebo ETF. Dalších 13 % drží největší část úspor na běžném účtu bez úroku a 9 % v hotovosti. Stavební spoření uvádí 5 % spořících respondentů.

Průzkum zároveň ukazuje, že finanční rezerva není samozřejmostí pro všechny. Téměř každý pátý respondent uvádí, že žádnou rezervu nemá. Naopak více než pět měsíců výdajů by z úspor pokrylo 21 % lidí. Dva až tři měsíce by rezerva vydržela 21 % respondentů.

„Dlouhodobý investiční produkt může být jedním z nástrojů, jak oddělit krátkodobou rezervu od peněz určených na stáří. Jeho role není nahradit běžnou finanční rezervu, ale nabídnout lidem možnost systematicky si odkládat prostředky s delším horizontem a využít při tom daňové výhody nebo příspěvek zaměstnavatele,“ dodává Kaiseršotová.

Průzkum provedla agentura NMS Market Research v říjnu 2025 online v Národním panelu dotazováním na reprezentativním vzorku 1000 respondentů ve věku 18 až 64 let.