Změny u spotřebitelského financování
Dne 1.1.2011 nabývá účinnosti nový zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který mění a stanovuje některá nová pravidla v oblasti spotřebitelských úvěrů, a to zejména s ohledem na snahu posílit postavení spotřebitele v tomto směru, tedy v situaci, kdy si spotřebitel bere takový úvěr.
I nadále platí, že do působnosti nového zákona nespadají hypotéční úvěry, úvěry s celkovou částkou nižší než 5.000,- Kč (posuzováno v období 12 měsíců i u více shodných či obdobných smluv mezi týmiž smluvními stranami), a také úvěry přesahující určitou hranici, která se však posouvá na částku 1.880.000,- Kč. Naopak se zákon vztahuje na všechny spotřebitelské úvěry bez ohledu na délku jejich splatnosti.
Poskytovatelé úvěrů mají podle nového zákona vůči spotřebitelům celou řadu konkrétních informačních povinností, a to ve fázi před uzavřením smlouvy i po dobu trvání smlouvy, a stejně tak jsou upraveny také podmínky nabízení úvěru v rámci reklamních sdělení. Stanoví se současně, za zákonem stanovených podmínek, domněnka řádného splnění zákonem stanovených informačních povinností pro případ, že poskytovatel úvěru informace spotřebiteli poskytne na jednom z formulářů, které jsou přílohou zákona. Spolu s informační povinností má poskytovatel úvěru také povinnost náležitého vysvětlení informací, které zákon pro spotřebitele vyžaduje.
Pokud jde o informace poskytnuté před samotným uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak tyto jsou specifikovány v příloze č. 2 zákona a jejich cílem je zj. seznámit spotřebitele s veškerými náklady vznikajícími v souvislosti se spotřebitelským úvěrem. Tyto informace musí být předány s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, s výjimkou případů uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru na žádost spotřebitele prostřednictvím dálkových komunikačních prostředků.
Jde-li o informace poskytnuté ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, pak mimo uvedení úrokové sazby, RPSN či počtu a výše splátek se jedná např. o informační povinnost o právu spotřebitele obdržet kdykoliv bezplatně výpis z účtu, odstoupit ve stanovené době od smlouvy či např. o právu předčasně splatit spotřebitelský úvěr a o nákladech s tímto souvisejících.
Z dalších povinností lze zmínit např. novou povinnost poskytovatele úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (např. v rámci databází dlužníků). Spotřebitel má samozřejmě povinnost věřiteli poskytnout pravdivé, přesné a úplné údaje v tomto směru.
Spotřebitel má podle nového zákona právo pro případ odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy zákon umožňuje spotřebiteli odstoupit od takové smlouvy do 14 dnů od okamžiku jejího uzavření, a to i bez uvedení důvodu a také bez jakékoliv sankce. Takovým odstoupením vzniká poskytovateli úvěru nárok na vrácení jistiny úvěru, a to nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, a vedle toho dále pouze náhrady nevratných poplatků, které již věřitel zaplatil a úroků za období ode dne čerpání jistiny do dne jejího vrácení spotřebitelem.
K otázce výpovědi pak platí, že výpovědní lhůta smlouvy uzavřené na dobu neurčitou ze strany poskytovatele úvěru nesmí být kratší než dva měsíce a zároveň je věřitel oprávněn k tomuto kroku přistoupit pouze za situace, kdy si toto právo se spotřebitelem písemně sjednal, zatímco pro výpověď ze strany spotřebitele nelze sjednat lhůtu delší než jeden měsíc.
Zákon dále blíže specifikuje výši případných poplatků za předčasné splacení úvěru tím, že stanovuje maximální možné výše těchto poplatků - nutných a odůvodněných nákladů věřitele. Poplatky za předčasné splacení úvěru nesmí přesáhnout podle povahy věci 0,5% nebo 1% z uhrazené zbývající části jistiny a současně výši úroku, kterou by spotřebitel zaplatil za dobu od předčasného splacení do skončení spotřebitelského úvěru.
Poskytovatelé úvěrů mají podle nového zákona vůči spotřebitelům celou řadu konkrétních informačních povinností, a to ve fázi před uzavřením smlouvy i po dobu trvání smlouvy, a stejně tak jsou upraveny také podmínky nabízení úvěru v rámci reklamních sdělení. Stanoví se současně, za zákonem stanovených podmínek, domněnka řádného splnění zákonem stanovených informačních povinností pro případ, že poskytovatel úvěru informace spotřebiteli poskytne na jednom z formulářů, které jsou přílohou zákona. Spolu s informační povinností má poskytovatel úvěru také povinnost náležitého vysvětlení informací, které zákon pro spotřebitele vyžaduje.
Pokud jde o informace poskytnuté před samotným uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak tyto jsou specifikovány v příloze č. 2 zákona a jejich cílem je zj. seznámit spotřebitele s veškerými náklady vznikajícími v souvislosti se spotřebitelským úvěrem. Tyto informace musí být předány s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, s výjimkou případů uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru na žádost spotřebitele prostřednictvím dálkových komunikačních prostředků.
Jde-li o informace poskytnuté ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, pak mimo uvedení úrokové sazby, RPSN či počtu a výše splátek se jedná např. o informační povinnost o právu spotřebitele obdržet kdykoliv bezplatně výpis z účtu, odstoupit ve stanovené době od smlouvy či např. o právu předčasně splatit spotřebitelský úvěr a o nákladech s tímto souvisejících.
Z dalších povinností lze zmínit např. novou povinnost poskytovatele úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (např. v rámci databází dlužníků). Spotřebitel má samozřejmě povinnost věřiteli poskytnout pravdivé, přesné a úplné údaje v tomto směru.
Spotřebitel má podle nového zákona právo pro případ odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy zákon umožňuje spotřebiteli odstoupit od takové smlouvy do 14 dnů od okamžiku jejího uzavření, a to i bez uvedení důvodu a také bez jakékoliv sankce. Takovým odstoupením vzniká poskytovateli úvěru nárok na vrácení jistiny úvěru, a to nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, a vedle toho dále pouze náhrady nevratných poplatků, které již věřitel zaplatil a úroků za období ode dne čerpání jistiny do dne jejího vrácení spotřebitelem.
K otázce výpovědi pak platí, že výpovědní lhůta smlouvy uzavřené na dobu neurčitou ze strany poskytovatele úvěru nesmí být kratší než dva měsíce a zároveň je věřitel oprávněn k tomuto kroku přistoupit pouze za situace, kdy si toto právo se spotřebitelem písemně sjednal, zatímco pro výpověď ze strany spotřebitele nelze sjednat lhůtu delší než jeden měsíc.
Zákon dále blíže specifikuje výši případných poplatků za předčasné splacení úvěru tím, že stanovuje maximální možné výše těchto poplatků - nutných a odůvodněných nákladů věřitele. Poplatky za předčasné splacení úvěru nesmí přesáhnout podle povahy věci 0,5% nebo 1% z uhrazené zbývající části jistiny a současně výši úroku, kterou by spotřebitel zaplatil za dobu od předčasného splacení do skončení spotřebitelského úvěru.
Související dokumenty
Zákon o spotřebitelském úvěru
Související odkazy
Co byste měli vědět o spotřebitelském financování